Fanfikce...
Publikováno 12.06.2016 v 12:42 v kategorii Klišé..., přečteno: 227x
Takže: Tenhle článek nemá nikoho urážet.
Proti fanfikcím vůbec nic nemám, sama jsem jich napsala dost.
Tak mi prosím neukousněte hlavu, jo?
(Heh, sama tu momentálně objímám termofon, jak kdyby to byl Juuzou, a ztrácím se v hlubinách Wattpadu, takže...)
Myslím, že všichni jsme už o fanfikcích minimálně slyšeli. Někteří z nás i určitě nějakou četli nebo napsali.
Co si budeme povídat, fanfikce jsou úžasným útěkem z reality, ale nesou s sebou i dost velká rizika: klišé, kterým se ani v té nejlepší story na Wattpadu/Tumblru/Deviantartu nevyhnou.
Každý máme určitě nějakou oblíbenou knihu/film/mangu/anime/zpěváka etc., což nám ale špatná fanfikce může dost snadno znechutit. Já Vám teď ukážu pár špičkových příkladů dokonalých klišé pro... třeba Heroes of Olympus .
(Nehejtujte, nic lepšího mě v tuhle chvíli nenapadlo)
le klišé #1: Mary Sue
V HoO fanfikcích jsou hlavní hrdinky vždycky super mega dokonalé a všechno jim jde. Ano, hrdinky. Kluci někam zmizeli.
Dobře, chápu, že fanfikce většinou píšou holky, co jsou bezhlavě zamilované do nějaké postavy, ale sakra, aspoň byste to mohly psát stejným způsobem jako strýček Rick: akčně a tu trapnou romanci dát někam na okraj.
Ale zpátky k té dokonalosti... Ty holky jsou prostě zatracené Mary Sue!
Perfektní pleť, blond vlasy, modré oči, žádné akné nebo pihy, rovnátka a nebo nadváha. Všechny jsou prostě naprosto bezchybné. A nejlepší část je vždycky ta, když se postaví před zrcadlo. Vypadá to nějak takhle:
Došla jsem ke svému úžasnému zrcadlu v osmdesáti karátovém rámu a pohlédla na své lesknoucí se vlasy v odraze.
V nekonečných zlatých prstýncích se mi vlnily kolem obličeje a zvýrazňovaly moje třpytící se modré oči, které rozjasňovaly mou porcelánovou pokožku. Mé nepřekonatelně krásné růžové, plné rty se zvlnily do oslnivého úsměvu, který však nahradily křišťálové slzy kutálející se po mých pivoňkových tvářích, a smáčely mou těsnou halenku z pravého čínského hedvábí, která pravděpodobně stála čtyři sta bambiliónu, a perfektně obepínala můj vosí pas.
Jsem tak strašně ošklivá! A jsme příšerně chudí, moji rodiče mi ani nejsou schopni pořídit hezké oblečení!
A ne, počkat. Tohle je HoO fanfikce. Já nemám oba rodiče. Jen strašně, strašně zlého otce, který mě nenávidí.
---
Vůbec nevadí, že se ta holka popsala jak nějaká modelka od Victoria's Secret. Ona prostě o sobě řekne, že je ošklivá.
Sakra, když už ji uděláte takhle pěknou, tak ať si to aspoň uvědomuje, svatý Héřin páve!
Ugh!
le klišé #2: Jméno
Naše milovaná hlavní hrdinka musí mít super mega dlouhé jméno, které nějak symbolizuje jejího božského rodiče (nebo nejlíp OBA její božské rodiče, protože autorky většinou nechápou termín *polobůh*)
Třeba:
Aquamarine Tyrquise Pearl Waterfall (dcera Poseidona)
Crystal Ruby Golden Saphire Rich-as-Hell (dcera Háda nebo Plutona- Ne, počkat! Ve fanfikcích jsou všichni Řekové, takže smůla, Plutone. Možná až se někomu rozsvítí..)
Thunder Storm Cloudy-Sky (dcera Dia nebo Jova- A jo... Vlastně.... Tak nic, no...)
Annabell Sapientiae Wisdom (dcera Athény)
A pokračovala bych, jenže tady končí žebříček božských rodičů... K tomu se dostanu u dalšího klišé...
le klišé #3: Božský rodič(e)
Jak už jsem řekla, hlavní hrdinka je vždycky dcerou Poseidona, Dia, Háda nebo Athény. Dál cesta nevede. Výjimečně se po ní do Říma nedostaneme.
A hlavně nám tu ti lidi tak nějak zapomínají na to, že velká trojka tak nějak složila přísahu, že nebude mít polobožské děti...
Ale to přece nikoho nezajímá.
Já hlavně nechápu, proč sakra jen tihle čtyři. Víte jak super mega schopnosti mají děti jiných bohů? Třeba:
Hekaté:
Zatracená bohyně kouzel a temných sil!
Pamatujete si Lou Ellen? Ta holka byla machr na mlhu! A kouzla jak by smet!
Víte jak úžasné by ty schopnosti byly třeba v boji?
Já sama jsem ve své fanfikci vymyslela hlavní hrdinku, která byla dcerou Hekaté (a ne, nejmenovala se Mist, ani Magic nebo cokoliv. Byla to Dahlia)
Jenže Hekaté je *menší bohyně* a *ne tak podstatná*
Jo, vážně? Hodně štěstí, až se někde ztratíte, nebo až se Vás budou pokoušet rozsápat černí psi...
Apollón:
Jako pardon, ale Apollón je bůh umění, věšteb, léčitelství, harmonie a té zatracené krásy.
Kdo by nechtěl být jeho dítě?
Pamatujete Willa Solace? Absolutní cinnamon roll a navíc skvělý léčitel.
Rachel Elizabeth Dareová? Sice ne polobůh, ale zatracené Orákulum, krásná a navíc ještě má Apollónovo požehnání v uměleckém směru. (Nebo aspoň já si to myslím).
Démétér:
Pardon, ale kdo z Vás někdy nechtěl ovládat květiny? Démétéřiny děti to umí. Říká se tomu florokineze, kdyby to někoho zajímalo, jenže o tom pochybuji, protože DÉMÉTÉR EVIDENTNĚ NIKOHO NEZAUJALA SVOU VELKOU ROLÍ, KTEROU HRAJE V TĚCH VAŠICH CHIA SEMÍNKÁCH A SÓJOVÝCH BOBECH!
Až Vás spálí kopřiva, pobodá růže, nebo se vysekáte v lese kvůli ostružiní, můžete si za to samy, Vy klišoidní autorky...
Kymopoleia:
Jsem si jistá, že jste ji neznali, dokud jste si nepřečetli Blood of Olympus. Já sice jo, ale to je jen tím, že ráda pátrám po zapomenutých detailech v řecké historii a mytologii...
Víte, jak si Persassy vždycky hraje na velkého badasse s tou svojí schopností vytvářet hurikány...?
Děti Kymopolei toho zvládají mnohem více. Zatracené potápějící se lodě, tsunami, mořské bouře a tajfuny!
Za tím vším stojí tato *menší* bohyně...
Dovedete si sakra představit jen její vzdálené potomky...?
Nehledě na to, že když ji Jason popisoval, tak málem slintal...
...A doslova STOVKY dalších, ale to nemám čas tu vypisovat....
le klišé #4: Takový ten typický neuvědomělý rasismus
Ony to autorky ani nemusí takhle myslet, ale jejích příběhy jsou většinou šíleně rasistické. Všichni musí být bílí jako tvaroh.
Žádní černoši, Mexičani, Indové, Asiati... Prostě nic...
Takže pardon Franku, Hazel, Leo, Beckendorfe a další tucty postav, ale asi vás budeme muset deportovat...
A homosexualita/bisexualita/pansexualita/transsexualita etc., taky nějak zmizela.
A nejlepší je, že většina těch autorek shippuje Solangelo... To jim asi taky nějak nedochází, že to je boyxboy ship...
A to je taky důvod, proč si vždycky Will a Nico odjedou na dovolenou do Narnie, a vrátí se jen když někdo potřebuje doktora a nebo odvoz... To mi připomíná, že všichni zapomínají na Nicova zombie šoféra... Ne ne, ve fanfikcích se cestuje pouze stíny.
Koho zajímá, že to Nica absolutně zabíjí. Aspoň k němu pak doběhne Will s ambrózií a nektarem, řekne mu, jaký je idiot a pak se políbí- počkat. Žádné yaoi ve fanfikcích. Já bych zapomněla....
A to se tak nějak dostáváme k bisexualitě... Házejte si po mě cihly a nebo mě zhejtujte, ale já si hrdě stojím za naší růžovo-fialovou vlajkou... Klidně mi říkejte, že jsem zrůda, já už jsem zvyklá...
A tím se dostáváme k Reyně a Thalii.
Všichni víme, že Thalia měla crush na Lukeovi, a Reyna byla zblázněná do Jasona a Percyho.
JENŽE všichni jsme určitě zaregistrovali, jak se k sobě tyhle dvě chovaly v Blood of Olympus (nevím jak je to v české verzi, ale v anglické spolu flirtovaly....).
Tudíž autorky fanfikcí posílají Thaliu na naprosto zbytečné lovy a Reyna si sedí v Novém Římě. Bisexuálky totiž ve světě fanfikcí taky neexistují. (Hmm... Jsem fakt ráda, že nežiju ve fanfikci...)
A to mě ještě napadá... Apollón měl v ToA (Ttrials of Apollo) taky coming out... A kdo se zajímá o řeckou mytologii tak ví, že vlastně všichni bohové byli na obě pohlaví... Jenže to ZASE NIKOHO NEZAJÍMÁ!
A ta pansexualita a transsexualita... Dobře, uznávám. Tyhle ty termíny autorky ani nemusí znát... Takže k tomu asi nic říkat nebudu...
No nic... Tohle bylo asi to nejdelší, co jsem kdy uveřejnila na infoblog.... Tak si to sakra přečtěte! :D
Mějte se... Já jedu do Narnie za Nicem a Willem...
Co si budeme povídat, fanfikce jsou úžasným útěkem z reality, ale nesou s sebou i dost velká rizika: klišé, kterým se ani v té nejlepší story na Wattpadu/Tumblru/Deviantartu nevyhnou.
Každý máme určitě nějakou oblíbenou knihu/film/mangu/anime/zpěváka etc., což nám ale špatná fanfikce může dost snadno znechutit. Já Vám teď ukážu pár špičkových příkladů dokonalých klišé pro... třeba Heroes of Olympus .
(Nehejtujte, nic lepšího mě v tuhle chvíli nenapadlo)
le klišé #1: Mary Sue
V HoO fanfikcích jsou hlavní hrdinky vždycky super mega dokonalé a všechno jim jde. Ano, hrdinky. Kluci někam zmizeli.
Dobře, chápu, že fanfikce většinou píšou holky, co jsou bezhlavě zamilované do nějaké postavy, ale sakra, aspoň byste to mohly psát stejným způsobem jako strýček Rick: akčně a tu trapnou romanci dát někam na okraj.
Ale zpátky k té dokonalosti... Ty holky jsou prostě zatracené Mary Sue!
Perfektní pleť, blond vlasy, modré oči, žádné akné nebo pihy, rovnátka a nebo nadváha. Všechny jsou prostě naprosto bezchybné. A nejlepší část je vždycky ta, když se postaví před zrcadlo. Vypadá to nějak takhle:
Došla jsem ke svému úžasnému zrcadlu v osmdesáti karátovém rámu a pohlédla na své lesknoucí se vlasy v odraze.
V nekonečných zlatých prstýncích se mi vlnily kolem obličeje a zvýrazňovaly moje třpytící se modré oči, které rozjasňovaly mou porcelánovou pokožku. Mé nepřekonatelně krásné růžové, plné rty se zvlnily do oslnivého úsměvu, který však nahradily křišťálové slzy kutálející se po mých pivoňkových tvářích, a smáčely mou těsnou halenku z pravého čínského hedvábí, která pravděpodobně stála čtyři sta bambiliónu, a perfektně obepínala můj vosí pas.
Jsem tak strašně ošklivá! A jsme příšerně chudí, moji rodiče mi ani nejsou schopni pořídit hezké oblečení!
A ne, počkat. Tohle je HoO fanfikce. Já nemám oba rodiče. Jen strašně, strašně zlého otce, který mě nenávidí.
---
Vůbec nevadí, že se ta holka popsala jak nějaká modelka od Victoria's Secret. Ona prostě o sobě řekne, že je ošklivá.
Sakra, když už ji uděláte takhle pěknou, tak ať si to aspoň uvědomuje, svatý Héřin páve!
Ugh!
le klišé #2: Jméno
Naše milovaná hlavní hrdinka musí mít super mega dlouhé jméno, které nějak symbolizuje jejího božského rodiče (nebo nejlíp OBA její božské rodiče, protože autorky většinou nechápou termín *polobůh*)
Třeba:
Aquamarine Tyrquise Pearl Waterfall (dcera Poseidona)
Crystal Ruby Golden Saphire Rich-as-Hell (dcera Háda nebo Plutona- Ne, počkat! Ve fanfikcích jsou všichni Řekové, takže smůla, Plutone. Možná až se někomu rozsvítí..)
Thunder Storm Cloudy-Sky (dcera Dia nebo Jova- A jo... Vlastně.... Tak nic, no...)
Annabell Sapientiae Wisdom (dcera Athény)
A pokračovala bych, jenže tady končí žebříček božských rodičů... K tomu se dostanu u dalšího klišé...
le klišé #3: Božský rodič(e)
Jak už jsem řekla, hlavní hrdinka je vždycky dcerou Poseidona, Dia, Háda nebo Athény. Dál cesta nevede. Výjimečně se po ní do Říma nedostaneme.
A hlavně nám tu ti lidi tak nějak zapomínají na to, že velká trojka tak nějak složila přísahu, že nebude mít polobožské děti...
Ale to přece nikoho nezajímá.
Já hlavně nechápu, proč sakra jen tihle čtyři. Víte jak super mega schopnosti mají děti jiných bohů? Třeba:
Hekaté:
Zatracená bohyně kouzel a temných sil!
Pamatujete si Lou Ellen? Ta holka byla machr na mlhu! A kouzla jak by smet!
Víte jak úžasné by ty schopnosti byly třeba v boji?
Já sama jsem ve své fanfikci vymyslela hlavní hrdinku, která byla dcerou Hekaté (a ne, nejmenovala se Mist, ani Magic nebo cokoliv. Byla to Dahlia)
Jenže Hekaté je *menší bohyně* a *ne tak podstatná*
Jo, vážně? Hodně štěstí, až se někde ztratíte, nebo až se Vás budou pokoušet rozsápat černí psi...
Apollón:
Jako pardon, ale Apollón je bůh umění, věšteb, léčitelství, harmonie a té zatracené krásy.
Kdo by nechtěl být jeho dítě?
Pamatujete Willa Solace? Absolutní cinnamon roll a navíc skvělý léčitel.
Rachel Elizabeth Dareová? Sice ne polobůh, ale zatracené Orákulum, krásná a navíc ještě má Apollónovo požehnání v uměleckém směru. (Nebo aspoň já si to myslím).
Démétér:
Pardon, ale kdo z Vás někdy nechtěl ovládat květiny? Démétéřiny děti to umí. Říká se tomu florokineze, kdyby to někoho zajímalo, jenže o tom pochybuji, protože DÉMÉTÉR EVIDENTNĚ NIKOHO NEZAUJALA SVOU VELKOU ROLÍ, KTEROU HRAJE V TĚCH VAŠICH CHIA SEMÍNKÁCH A SÓJOVÝCH BOBECH!
Až Vás spálí kopřiva, pobodá růže, nebo se vysekáte v lese kvůli ostružiní, můžete si za to samy, Vy klišoidní autorky...
Kymopoleia:
Jsem si jistá, že jste ji neznali, dokud jste si nepřečetli Blood of Olympus. Já sice jo, ale to je jen tím, že ráda pátrám po zapomenutých detailech v řecké historii a mytologii...
Víte, jak si Persassy vždycky hraje na velkého badasse s tou svojí schopností vytvářet hurikány...?
Děti Kymopolei toho zvládají mnohem více. Zatracené potápějící se lodě, tsunami, mořské bouře a tajfuny!
Za tím vším stojí tato *menší* bohyně...
Dovedete si sakra představit jen její vzdálené potomky...?
Nehledě na to, že když ji Jason popisoval, tak málem slintal...
...A doslova STOVKY dalších, ale to nemám čas tu vypisovat....
A v těch více děsivých případech, je naše milovaná Crystal/Aquamarine/Thunder/Annabell dcerou dvou bohů...Ale to bych musela všechny vycenzurovat, jak moc bych nadávala....
le klišé #4: Takový ten typický neuvědomělý rasismus
Ony to autorky ani nemusí takhle myslet, ale jejích příběhy jsou většinou šíleně rasistické. Všichni musí být bílí jako tvaroh.
Žádní černoši, Mexičani, Indové, Asiati... Prostě nic...
Takže pardon Franku, Hazel, Leo, Beckendorfe a další tucty postav, ale asi vás budeme muset deportovat...
A homosexualita/bisexualita/pansexualita/transsexualita etc., taky nějak zmizela.
A nejlepší je, že většina těch autorek shippuje Solangelo... To jim asi taky nějak nedochází, že to je boyxboy ship...
A to je taky důvod, proč si vždycky Will a Nico odjedou na dovolenou do Narnie, a vrátí se jen když někdo potřebuje doktora a nebo odvoz... To mi připomíná, že všichni zapomínají na Nicova zombie šoféra... Ne ne, ve fanfikcích se cestuje pouze stíny.
Koho zajímá, že to Nica absolutně zabíjí. Aspoň k němu pak doběhne Will s ambrózií a nektarem, řekne mu, jaký je idiot a pak se políbí- počkat. Žádné yaoi ve fanfikcích. Já bych zapomněla....
A to se tak nějak dostáváme k bisexualitě... Házejte si po mě cihly a nebo mě zhejtujte, ale já si hrdě stojím za naší růžovo-fialovou vlajkou... Klidně mi říkejte, že jsem zrůda, já už jsem zvyklá...
A tím se dostáváme k Reyně a Thalii.
Všichni víme, že Thalia měla crush na Lukeovi, a Reyna byla zblázněná do Jasona a Percyho.
JENŽE všichni jsme určitě zaregistrovali, jak se k sobě tyhle dvě chovaly v Blood of Olympus (nevím jak je to v české verzi, ale v anglické spolu flirtovaly....).
Tudíž autorky fanfikcí posílají Thaliu na naprosto zbytečné lovy a Reyna si sedí v Novém Římě. Bisexuálky totiž ve světě fanfikcí taky neexistují. (Hmm... Jsem fakt ráda, že nežiju ve fanfikci...)
A to mě ještě napadá... Apollón měl v ToA (Ttrials of Apollo) taky coming out... A kdo se zajímá o řeckou mytologii tak ví, že vlastně všichni bohové byli na obě pohlaví... Jenže to ZASE NIKOHO NEZAJÍMÁ!
A ta pansexualita a transsexualita... Dobře, uznávám. Tyhle ty termíny autorky ani nemusí znát... Takže k tomu asi nic říkat nebudu...
No nic... Tohle bylo asi to nejdelší, co jsem kdy uveřejnila na infoblog.... Tak si to sakra přečtěte! :D
Mějte se... Já jedu do Narnie za Nicem a Willem...
Komentáře
Celkem 8 komentářů
cleolei.infoblog.cz 11.09.2016 v 17:42 Jak se jmenuješ na WT? Btw: super článek
Rachel 09.10.2016 v 15:12 Na WT? Egh.... Loira45 (so original)
Nic moc zajímavého se tam nedočteš...
A dík
... 14.10.2016 v 21:44 * když večer tvůj mozek vypíná já a čeština
... 14.10.2016 v 21:47 Hele dělej jako, že nic..... Protože se proti mě spiknul i počítač X´DDD
... 27.10.2016 v 09:21 Nemáš zač :)
Jinak aha... A né v pohodě ale děkuji mockrát!!! :))) Když budu něco ohledně toho potřebovat, tak ti když tak napíšu... :)
Christine 16.04.2017 v 22:08 Taky mě už začíná štvát, že skoro všechny autorky prostě vytěsní ostatní bohy, jako kdyby neexistovali. Vždyť je jich tolik a dá se vymyslet tolik námětů na příběhy! Ale poslední dobou vídám jen fanfikce typu: „Dcera Poseidona, Dcera Háda...Atd.. Přitom třeba Apollón je taky šíleně super, už jenom kvůli umění...(:D). A co se týče toho, že většinou jsou za hrdiny holky, no asi to bude tím, že je nám to bližší, když se nad tím zamyslíš, tak i ti nejlepší spisovatelé mají většinou hrdinu stejného pohlaví. (Netvtdím, že je to pravidlem.)
Ria Mia 05.05.2017 v 22:48 Ahoj, souhlas, souhlas! ...tedy, já taky shippuju solangelo (prostě droga), ale ještě jsem na ně neviděla ani jednu dobrou českou fanfikci.
Prostě jak píšeš.
Jo, a to s tím cestováním stíny... kdyby se všechny ty cesty, co jsou v těch ff uskutečnily, byl by chudák Nico už tak patnáckrát po smrti.
A jen tak btw; Apollón je nejlepší!!! :-D
Aurora Akkaris 15.08.2017 v 22:46 Se svým pročítáním městské knihovny jsem se ještě ke knihám od, jak říkáš, ❝strýčka Ricka❞ (mimochodem, ta přezdívka pro něj mě pobavila xD), bohužel nedostala, ale jsem si jistá, že do konce tohohle roku se do nich pustím, protože mi (obzvlášť na Tumblru) aktuálně uniká množství fandom references a dost mi to vadí! XD
Ale k článku - byl boží. V několika případech skvěle vystihl moje názory a v dalších podnítil mou chuť zajít hned zítra do knihovny a začít číst Percyho, ale bohužel odtamtud mám napůjčovaných už asi osm knížek :D
Nevím, jak to vysvětlit, ale prostě se mi tenhle článek vážně hrozně líbil a i když to vypadá, že už tu nejsi, potěšilo by mě, kdyby ses na blog někdy vrátila a třeba napsala články podobné tomuto, například týkající se fanfikcí na jiné fandomy :^D